Krajinotvorba 7:
V posledním dílu našeho seriálu si zopakujeme nejdůležitější body a necháme se inspirovat k očekávanému zimnímu slunovratu, kdy celá planeta slaví svátek "příchodu Krista" a společenství bytostí všech sfér je nakloněno přizvat člověka k velkému Dílu celoplanetární krajinotvorby.
Stručná rekapitulace:
Nejprve, jako základ jakékoli práce, je nutno se zklidnit a dosáhnout co nejvyšší kvality Přítomnosti - stavu vědomí všudypřítomné Lásky boží, Jednoty, kde nejsou hranice času a prostoru, kdy se rozjasní obzory našeho vnímání a my zříme trojjediným okem těla, Duše i Ducha. Poté se soustředíme na náš "Most Ideí", vertikální sloupec světla, sahající od samotného středu Matky Země až k výšinám nebeského Otce (Slunce). Lidské srdce je rezonančním středem takového sloupu a je schopné jednotit kvality všech sfér - procházíme tedy jednotlivé sféry od andělských, přes astrální, elementární, přírodní, atd. až po sféry vnitřní Země - Agharty a necháme se inspirovat, popř. řešíme vztahy naší bytosti s obyvateli těchto sfér až do pocitu harmonie, kdy již není nedořešeností v žádné z hladin. Poté započneme SPOLUPRACOVAT na určitém záměru (např. očista krajiny od negativních událostí, harmonizace bývalých dolů, neutralizace škodlivých emisí nejrůznějších technických vý-dobytků apod.). Zdůrazněme zde ono zásadní slovo: SPOLUPRÁCE - právě tím se totiž lišíme od nevědomých egoistů, kteří stůj co stůj prosazují to, o čem jsou přesvědčeni, že je správné. Leckdy se tak stane, že nějaká místa jsou záměrně ponechány v jejich negativní podobě, aby lidem přinášeli pocitové důkazy (např. některé konc. tábory či věznice). To, jaká situace je Prozřetelností upřednostněna vzhledem k efektivitě evolučního vývoje lidí, dozvíme se vždy od obyvatel jemnohmotných sfér a je proto nutné vytříbit naší citlivost cvikem a úsilím. Opačný přístup je vykoupen "karmickým zpětným rázem", v horším případě i smlouvami na úrovni Duše (Zednáři apod.). Zkušenosti napovídají, že v počátcích hlavní díl práce odvádějí bytosti jemnohmotné a člověku svěřují určité dílčí úkony, převážně v návaznostech na jeho vnitřní vývoj. Postupem času, jak řemeslná zdatnost jedince či skupiny vzrůstá, roste i práce, kterou skutečně odvádějí, vždy však trvá kolektivní svobodná spolupráce bytostí různých sfér, kdy všichni jsou prosyceni vědomím Přítomnosti Jediného Stvořitele, který poznává sám sebe skrze individua a jejich interakce. Život sám se tak projeví v kvalitě, kterou umožní vzájemná domluva. Pro snadnou orientaci nehledě na etapu našeho vývoje, je vhodné prosit bytosti ze sfér "nad cyklickými hladinami", Krista, Paní Vod Grálu, kteří se účastní přímé Tvorby těchto sfér svým Slovem. Člověk, jako jakýsi miniaturizovaný makrokosmos, má možnost osvojit si tvorbu Slovem, však trpělivě a bez spěchu, neboť nauka, nejčastěji známá jaka Kabalah, je v mnohých úrovních zašpiněna a zneužita a je radno ji očistit skutky nového dospělého Lidství - vnitřním Kristem.
Zimní Slunovrat:
V době nejzazší temnoty, v centru noci Duše, zjevuje se sám Kristus, aby zažehl plamen univerzálního života. Esence spolupráce veškerého Stvoření, bytostné Lidství, láska Jednoty, tím rozumíme pojem Krista. Energie, co motivuje k vývoji napříč skaliskami našich projekcí, oživuje nejztvrdleší skálu a hoří plamenem ohně a vody. Dovolme mu vejít skrze střed našeho srdce až do běžných situací našeho života, oplodněme božskou informací lůno našich dosud nevědomých částí a buďme tak konečně lidmi. Velký planetární svátek zimního Slunovratu je příležitostí k esenciálnímu hlubinnému sebepoznání vnitřního i vnějšího Kosmu.
Děkuji Vám z celého srdce za trpělivost s luštěním mých interpretací univerzální Pravdy. Kryštof
V posledním dílu našeho seriálu si zopakujeme nejdůležitější body a necháme se inspirovat k očekávanému zimnímu slunovratu, kdy celá planeta slaví svátek "příchodu Krista" a společenství bytostí všech sfér je nakloněno přizvat člověka k velkému Dílu celoplanetární krajinotvorby.
Stručná rekapitulace:
Nejprve, jako základ jakékoli práce, je nutno se zklidnit a dosáhnout co nejvyšší kvality Přítomnosti - stavu vědomí všudypřítomné Lásky boží, Jednoty, kde nejsou hranice času a prostoru, kdy se rozjasní obzory našeho vnímání a my zříme trojjediným okem těla, Duše i Ducha. Poté se soustředíme na náš "Most Ideí", vertikální sloupec světla, sahající od samotného středu Matky Země až k výšinám nebeského Otce (Slunce). Lidské srdce je rezonančním středem takového sloupu a je schopné jednotit kvality všech sfér - procházíme tedy jednotlivé sféry od andělských, přes astrální, elementární, přírodní, atd. až po sféry vnitřní Země - Agharty a necháme se inspirovat, popř. řešíme vztahy naší bytosti s obyvateli těchto sfér až do pocitu harmonie, kdy již není nedořešeností v žádné z hladin. Poté započneme SPOLUPRACOVAT na určitém záměru (např. očista krajiny od negativních událostí, harmonizace bývalých dolů, neutralizace škodlivých emisí nejrůznějších technických vý-dobytků apod.). Zdůrazněme zde ono zásadní slovo: SPOLUPRÁCE - právě tím se totiž lišíme od nevědomých egoistů, kteří stůj co stůj prosazují to, o čem jsou přesvědčeni, že je správné. Leckdy se tak stane, že nějaká místa jsou záměrně ponechány v jejich negativní podobě, aby lidem přinášeli pocitové důkazy (např. některé konc. tábory či věznice). To, jaká situace je Prozřetelností upřednostněna vzhledem k efektivitě evolučního vývoje lidí, dozvíme se vždy od obyvatel jemnohmotných sfér a je proto nutné vytříbit naší citlivost cvikem a úsilím. Opačný přístup je vykoupen "karmickým zpětným rázem", v horším případě i smlouvami na úrovni Duše (Zednáři apod.). Zkušenosti napovídají, že v počátcích hlavní díl práce odvádějí bytosti jemnohmotné a člověku svěřují určité dílčí úkony, převážně v návaznostech na jeho vnitřní vývoj. Postupem času, jak řemeslná zdatnost jedince či skupiny vzrůstá, roste i práce, kterou skutečně odvádějí, vždy však trvá kolektivní svobodná spolupráce bytostí různých sfér, kdy všichni jsou prosyceni vědomím Přítomnosti Jediného Stvořitele, který poznává sám sebe skrze individua a jejich interakce. Život sám se tak projeví v kvalitě, kterou umožní vzájemná domluva. Pro snadnou orientaci nehledě na etapu našeho vývoje, je vhodné prosit bytosti ze sfér "nad cyklickými hladinami", Krista, Paní Vod Grálu, kteří se účastní přímé Tvorby těchto sfér svým Slovem. Člověk, jako jakýsi miniaturizovaný makrokosmos, má možnost osvojit si tvorbu Slovem, však trpělivě a bez spěchu, neboť nauka, nejčastěji známá jaka Kabalah, je v mnohých úrovních zašpiněna a zneužita a je radno ji očistit skutky nového dospělého Lidství - vnitřním Kristem.
Zimní Slunovrat:
V době nejzazší temnoty, v centru noci Duše, zjevuje se sám Kristus, aby zažehl plamen univerzálního života. Esence spolupráce veškerého Stvoření, bytostné Lidství, láska Jednoty, tím rozumíme pojem Krista. Energie, co motivuje k vývoji napříč skaliskami našich projekcí, oživuje nejztvrdleší skálu a hoří plamenem ohně a vody. Dovolme mu vejít skrze střed našeho srdce až do běžných situací našeho života, oplodněme božskou informací lůno našich dosud nevědomých částí a buďme tak konečně lidmi. Velký planetární svátek zimního Slunovratu je příležitostí k esenciálnímu hlubinnému sebepoznání vnitřního i vnějšího Kosmu.
Děkuji Vám z celého srdce za trpělivost s luštěním mých interpretací univerzální Pravdy. Kryštof