Krajinotvorba 5
Pátý díl seriálu o Krajinotvorbě věnujme praktickým aplikacím pro základní diagnostiku, očistu a aktivaci příslušných ctností v místě vlastního bydliště či zahrady.
Navazujeme na předchozí díly a budeme se proto řídit pomocnou osnovou, popisující sféry reality rozdílných hustot. Zvolíme rovněž jednoduchý popis praxe, aby byl uchopitelný kýmkoli, i tzv. začátečníkem, který má však v duchu tarotové karty Blázna leckdy úspěch hojnější, než ten, který se již na těchto úrovních stává řemeslníkem a musí tak do hlouby své bytosti poznat veškeré příčinné souvislosti, jako i jejich paralely či karikatury v sousedících sférách, jakož i detaily dramatu hry boží.
Diagnostika:
Hmotná úroveň: Celkem vypovídající obrázek si můžeme udělat na základě posouzení hmotných staveb a objektů, v dané lokaci se nacházejících. Je snad jasné, že např. jatka, mučírna, či jiná podobná zvěrstva napovídají o nepříliš pozitivních aspektech dané krajiny. Při posuzování v této sféře si můžeme dovolit přemýšlet, pátrat a dovtípit se skrytých souvislostí.
Příroda: Druhová skladba flory a fauny častokrát přímo zrcadlí děje, atmosféru, či prostě celkovou energii takového místa. Bytosti rostlin jsou velmi jemné a citlivé, často na člověka zanevřené. Přistupujme k nim tedy s pokorou a respektem, ptejme se jich na vezdejší situaci. Pocit, myšlenku, či jiný druh informací k nám přicházející si zapamatujeme a průběžně jej dáváme do kontextu s informacemi z hmotné sféry.
Elementární: Ve sféře, která spojuje astrální a hmotnou realitu, postupujme s vědomím těchto souvislostí a berme na zřetel příslušné informace např. podle tohoto klíče:
Voda: Kvalita vod studničních, pramenů, potoků, řek i vodovodního řádu je úzce propojená s oblastí emocí. Vyciťujme tedy pocitově vodu podzemní, povrchovou či pršící. Na základě emocionálního rozpoložení si udělejme představu o stavu vědomí vodního živlu. Oheň: Energii tohoto živlu snadno rozluštíme jednoduše podle toho, kde se cítíme „nabití“, popř. kde jsme bez energie. Pocítíme-li např. touhu tvořit, pomilovat se či bezdůvodnou radost, lze usoudit o dobrém energetickém potenciálu. Země: Již hmotné stavby mohou napovědět o souvislostech historických. Veškeré děje se zaznamenávají do informačního pole a jsou vázány k určitému místu. Jistě všichni znají „tuhou“ atmosféru místnosti po hádce či klid rodinného krbu.
Vzduch: Sledujme směr a intenzitu proudění větru a inspiraci, kterou přináší. Jaké myšlenky nás napadají na různých místech? Sledujme tendence mysli a stopujme, „odkaď vítr vane“.
Zasadíme-li zachycené informace do pravděpodobných kontextů a uděláme-li si celkový obrázek, dosáhneme tak vcelku vypovídající obraz říše astrální.
Duchovní: Obývali danou lokaci nějaké staré civilizace? Objevíme v okolí megalitické památky? Sídlili někde v okolí Zednáři, Satanisté, Nacisté, či Komunisté? Toto vše nám napoví o příslušných tendencích a kvalitě „bran“ do říše Duchovní. Tato je též sférou příčinnou a kvalita ostatních hladin je často jejím projevem. Umíme-li již odlišit své Průvodce, svého Ducha, Krista či vaši oblíbenou bytost od svého očekávání a podvědomé projekce, můžeme se jich zeptat či se nechat provést po nepoškozených Akašických záznamech či se prostě nechat inspirovat pro mozek nečekaným způsobem.
Dobrá diagnostika je mnohdy polovinou úspěchu, neboť jde o přijetí odpovědnosti lidmi a tak naše poznání skutečného stavu věcí a touha po znovunastolení „rajské krajiny“ je oprávněním, přesahujícím moc všech mágů a ostatních jmenovaných nezralých či ztracených Duší.
Náprava:
Očistu volíme vždy adekvátně pokřivenosti dané úrovně; na hmotné hladině vysbíráme odpadky s blízkého lesa, domov uklidíme, popř. podpoříme kamennými či jinými zářiči, opečujeme rostliny a zvířátka, vyhodíme televizi, prostě přiblížíme naši realitu jakémusi božskému obrazu. Rovněž začneme respektovat vodu jako vědomí, jakož i všechny tvory rostlinné, zvířecí a jemnohmotné, jako sobě rovné bratry a sestry. Bojíme-li se pavouků či myší, snažme se vnímat Jednotu, která nás všechny spojuje. Strach z těchto tvorů je podmíněn epigeneticky a jedná se tedy o rodové zkušenosti, které když neutralizujeme, potomci budou mít o to méně případné práce. Tehdy, když si srovnáme vztahy s obyvateli těchto sfér, můžeme spravedlivěji navštívit duchovní říše a se všemi pak spolupracovat na nápravě celkové situace. Je nanejvýše logické, že třeba nebudeme světit místnost, ve které pravděpodobně dojde k opakování našich charakterových chyb, můžeme však podpořit božskou inspiraci a „ušít tak na sebe spravedlivý bič“. Kontaktujeme-li tedy duchovní bytosti, které budou mít zájem o spolupráci na nápravě, započneme s ní. Forma či metoda je vždy jiná a jakýkoli rituál by měl být řízen z přítomnosti a neustále přehodnocován. Určitou možností je např. uvedení se do stavu vnitřního klidu a míru, kdy vnímáme Jednotu veškerenstva. Do tohoto nekonečného klidu vyvoláme určitou Ctnost (např. Čistotu) a s prosbou a vedením Ducha o tuto Ctnost vyšleme obyvatelům sfér ostatních. Cítíme-li, že je zde ještě nějaká nedořešenost, soustředíme se na ní až do okamžiku jejího rozřešení. Většinou tak v průběhu krajinné očisty prokazujeme charakterovou zralost a tak je dovoleno postupovat dál. Božské síly jsou ty nejsilnější a ryzost naší osobnosti je nutným předpokladem pro rezonanci těchto energií s naší nervovou soustavou. Je rovněž osvědčené vybudovat jakýsi most mezi jádrem Země a Vesmírem, jakousi pomyslnou páteř, ve které se jako ve výtahu pohybujeme a řešíme tak vztahy jednotlivých úrovní se stálým vědomím Jednoty a dokonce i relativity vykonávaného Díla. Setkáme-li se s temnými branami po černých rituálech, odhadujeme pod vedením Ducha svou zralost a možnosti pro zavření takové brány. Ucítíme-li příval nekontrolovatelného strachu, útoků či podobného, soustředíme se na Jednotu Univerza, případně lze volat o podporu Krista, Hora či silné sluneční bytosti. Celou dobu se neustále analyzujeme a případné zkreslení mozku a osobnosti stále konfrontuje se Smrtí a Znovuzrozením, tzn., že ve chvíli nejistoty se rozplyneme v černé, abychom nebyli (byli NIC) a znovuzrodíme se v bílé (NĚCO). Dokončení práce cítíme celou svou bytostí, často je provázeno vlastním přehodnocením a ve vnější formě různými světelnými pulzy a pocitem dokončení.
Pátý díl seriálu o Krajinotvorbě věnujme praktickým aplikacím pro základní diagnostiku, očistu a aktivaci příslušných ctností v místě vlastního bydliště či zahrady.
Navazujeme na předchozí díly a budeme se proto řídit pomocnou osnovou, popisující sféry reality rozdílných hustot. Zvolíme rovněž jednoduchý popis praxe, aby byl uchopitelný kýmkoli, i tzv. začátečníkem, který má však v duchu tarotové karty Blázna leckdy úspěch hojnější, než ten, který se již na těchto úrovních stává řemeslníkem a musí tak do hlouby své bytosti poznat veškeré příčinné souvislosti, jako i jejich paralely či karikatury v sousedících sférách, jakož i detaily dramatu hry boží.
Diagnostika:
Hmotná úroveň: Celkem vypovídající obrázek si můžeme udělat na základě posouzení hmotných staveb a objektů, v dané lokaci se nacházejících. Je snad jasné, že např. jatka, mučírna, či jiná podobná zvěrstva napovídají o nepříliš pozitivních aspektech dané krajiny. Při posuzování v této sféře si můžeme dovolit přemýšlet, pátrat a dovtípit se skrytých souvislostí.
Příroda: Druhová skladba flory a fauny častokrát přímo zrcadlí děje, atmosféru, či prostě celkovou energii takového místa. Bytosti rostlin jsou velmi jemné a citlivé, často na člověka zanevřené. Přistupujme k nim tedy s pokorou a respektem, ptejme se jich na vezdejší situaci. Pocit, myšlenku, či jiný druh informací k nám přicházející si zapamatujeme a průběžně jej dáváme do kontextu s informacemi z hmotné sféry.
Elementární: Ve sféře, která spojuje astrální a hmotnou realitu, postupujme s vědomím těchto souvislostí a berme na zřetel příslušné informace např. podle tohoto klíče:
Voda: Kvalita vod studničních, pramenů, potoků, řek i vodovodního řádu je úzce propojená s oblastí emocí. Vyciťujme tedy pocitově vodu podzemní, povrchovou či pršící. Na základě emocionálního rozpoložení si udělejme představu o stavu vědomí vodního živlu. Oheň: Energii tohoto živlu snadno rozluštíme jednoduše podle toho, kde se cítíme „nabití“, popř. kde jsme bez energie. Pocítíme-li např. touhu tvořit, pomilovat se či bezdůvodnou radost, lze usoudit o dobrém energetickém potenciálu. Země: Již hmotné stavby mohou napovědět o souvislostech historických. Veškeré děje se zaznamenávají do informačního pole a jsou vázány k určitému místu. Jistě všichni znají „tuhou“ atmosféru místnosti po hádce či klid rodinného krbu.
Vzduch: Sledujme směr a intenzitu proudění větru a inspiraci, kterou přináší. Jaké myšlenky nás napadají na různých místech? Sledujme tendence mysli a stopujme, „odkaď vítr vane“.
Zasadíme-li zachycené informace do pravděpodobných kontextů a uděláme-li si celkový obrázek, dosáhneme tak vcelku vypovídající obraz říše astrální.
Duchovní: Obývali danou lokaci nějaké staré civilizace? Objevíme v okolí megalitické památky? Sídlili někde v okolí Zednáři, Satanisté, Nacisté, či Komunisté? Toto vše nám napoví o příslušných tendencích a kvalitě „bran“ do říše Duchovní. Tato je též sférou příčinnou a kvalita ostatních hladin je často jejím projevem. Umíme-li již odlišit své Průvodce, svého Ducha, Krista či vaši oblíbenou bytost od svého očekávání a podvědomé projekce, můžeme se jich zeptat či se nechat provést po nepoškozených Akašických záznamech či se prostě nechat inspirovat pro mozek nečekaným způsobem.
Dobrá diagnostika je mnohdy polovinou úspěchu, neboť jde o přijetí odpovědnosti lidmi a tak naše poznání skutečného stavu věcí a touha po znovunastolení „rajské krajiny“ je oprávněním, přesahujícím moc všech mágů a ostatních jmenovaných nezralých či ztracených Duší.
Náprava:
Očistu volíme vždy adekvátně pokřivenosti dané úrovně; na hmotné hladině vysbíráme odpadky s blízkého lesa, domov uklidíme, popř. podpoříme kamennými či jinými zářiči, opečujeme rostliny a zvířátka, vyhodíme televizi, prostě přiblížíme naši realitu jakémusi božskému obrazu. Rovněž začneme respektovat vodu jako vědomí, jakož i všechny tvory rostlinné, zvířecí a jemnohmotné, jako sobě rovné bratry a sestry. Bojíme-li se pavouků či myší, snažme se vnímat Jednotu, která nás všechny spojuje. Strach z těchto tvorů je podmíněn epigeneticky a jedná se tedy o rodové zkušenosti, které když neutralizujeme, potomci budou mít o to méně případné práce. Tehdy, když si srovnáme vztahy s obyvateli těchto sfér, můžeme spravedlivěji navštívit duchovní říše a se všemi pak spolupracovat na nápravě celkové situace. Je nanejvýše logické, že třeba nebudeme světit místnost, ve které pravděpodobně dojde k opakování našich charakterových chyb, můžeme však podpořit božskou inspiraci a „ušít tak na sebe spravedlivý bič“. Kontaktujeme-li tedy duchovní bytosti, které budou mít zájem o spolupráci na nápravě, započneme s ní. Forma či metoda je vždy jiná a jakýkoli rituál by měl být řízen z přítomnosti a neustále přehodnocován. Určitou možností je např. uvedení se do stavu vnitřního klidu a míru, kdy vnímáme Jednotu veškerenstva. Do tohoto nekonečného klidu vyvoláme určitou Ctnost (např. Čistotu) a s prosbou a vedením Ducha o tuto Ctnost vyšleme obyvatelům sfér ostatních. Cítíme-li, že je zde ještě nějaká nedořešenost, soustředíme se na ní až do okamžiku jejího rozřešení. Většinou tak v průběhu krajinné očisty prokazujeme charakterovou zralost a tak je dovoleno postupovat dál. Božské síly jsou ty nejsilnější a ryzost naší osobnosti je nutným předpokladem pro rezonanci těchto energií s naší nervovou soustavou. Je rovněž osvědčené vybudovat jakýsi most mezi jádrem Země a Vesmírem, jakousi pomyslnou páteř, ve které se jako ve výtahu pohybujeme a řešíme tak vztahy jednotlivých úrovní se stálým vědomím Jednoty a dokonce i relativity vykonávaného Díla. Setkáme-li se s temnými branami po černých rituálech, odhadujeme pod vedením Ducha svou zralost a možnosti pro zavření takové brány. Ucítíme-li příval nekontrolovatelného strachu, útoků či podobného, soustředíme se na Jednotu Univerza, případně lze volat o podporu Krista, Hora či silné sluneční bytosti. Celou dobu se neustále analyzujeme a případné zkreslení mozku a osobnosti stále konfrontuje se Smrtí a Znovuzrozením, tzn., že ve chvíli nejistoty se rozplyneme v černé, abychom nebyli (byli NIC) a znovuzrodíme se v bílé (NĚCO). Dokončení práce cítíme celou svou bytostí, často je provázeno vlastním přehodnocením a ve vnější formě různými světelnými pulzy a pocitem dokončení.