Chrám Bytí XI. – Kosterní systém
Pozemské ztělesnění kosmických zákonitostí, posvátné místo krvetvorby, nosná opora těla definující možný rozsah pohybu a v neposlední řadě i „tvarová resonanční struktura“. Svou stavbou i funkcí nám zrcadlí přesně nastavené „parametry“ života. A přestože v jejím nitru sídlí nesmrtelnost, stala se symbolem smrti. Kostra.
Paralel vesmírného Bytí najdeme, ať již symbolicky či opravdově, v systému kostry velice mnoho. Pojďme si je spolu projít tak, aby se poodhalil závoj tajemství božské Tvorby – lidského těla. V úvodu snad poznamenejme, že ačkoli jsou kosti velmi pevné, jsou i pružné – tak jako sám vesmír.
Geometrie:
Prvním, nejsnáze uchopitelným principem je tvar celé kostry. Její stavba vypovídá o skladbě Univerza. Páteř, její základní struktura, skládá se z jednotlivých obratlů. Vzpomeneme-li si na základní koncepci kosmu, mnoho-vrstevnost (multidimenzionalitu), pak každý obratel vyjadřuje zákonitosti příslušného „patra vesmíru“. Celý sloupec pak vyjadřuje vertikální propojení sfér, či všudypřítomnost boží. V oblasti ramen, kde krk přechází v trup, lze spatřit přechod prvotního Stvořitele v jeho tvůrčí projev (Atum – Ptah). Bůh (lebka) skrze svou vše-přítomnost (páteř) proniká i obemyká tělo Stvoření (Kristus-trup) a koření v nejzazší „periferii vesmíru“ – vysoké dimenzionální hustotě (Matka-kostrč). Z této oblasti pak vychází specifické přizpůsobení bytosti pro tuto frekvenci, aby tudy mohla „kráčet“ (živočišné kořeny jsou nohy).
Na první pohled si také všimneme symetrie – také „božské“ vlastnosti, symbolizující vyrovnané polarity příčinného tvůrčího principu. No a hlavní funkce celé kostry – opora, značí určité fyzikální zákony ve Stvoření platné (př. gravitace) a taktéž zrcadlí poznatelnost božích zákonitostí člověkem skrze jeho „vzpřímený postoj“. Tvary jednotlivých kostí mají kromě hmotné i jemnohmotnou funkci – fungují jako tvarové zářiče pro podporu blízkých tkání. Obratle vypadají jako různě pozměněné ankhy. V „oku nilského kříže“ tak vede mícha a jeho „ramena“ rozvádějí nervy do specifických oblastí těla. Taktéž vzpomeňme na hlavní meridiány, táhnoucí se podél páteře a vlastně se „dotýkající ramen ankhů“.
Život ve smrti:
Nazíráme-li na kosti jako na něco již an-organického, jako vyjádření sil saturnských, pak se již přibližujeme archetypu Smrti. Jak někteří známe z náročných životních událostí, bývá někdy to „božství“ až na samém dně prožitého utrpení. Právě až tvrdé saturnské energie nás v této realitě leckdy donutí věnovat se vědomě duchovnímu růstu. Biologický obraz toho je následný: Uvnitř některých kostí (hrudní, klíční, křížová) probíhá po celý život krvetvorba. Pro kvalitnější uchopení tohoto principu si přibližme, o jak zásadní věc se jedná. Jde vlastně o stárnutí, řečeno velmi zjednodušeně, zapříčiněné „únavou“ buněk a jejich neschopností se neustále množit. Je však uvnitř nás mechanismus, který zajišťuje nezničitelnost života. Rod, posvátný princip Hermetismu i původní Slovanské kultury, táhne se přeci napříč miliardou let evoluce jako cosi, co do nekonečna udržuje biologickou hmotu aktivní a schopnou reprodukce. A tato nit života utkává i náš potenciál – nesmrtelnost a zdraví, obnovitelné z kterékoli pozice. Tato esence je uvnitř našich kostí. Zajišťuje to, že tzv. pluripotentní kmenové buňky v kostní dřeni jsou schopny dělit se do nekonečna (nestárnou)a přizpůsobovat se konkrétní potřebě (vznikají z nich různé krevní buňky). Magická pralátka života, kterou máme přímo v sobě. Energie, která je normálně pouze uvnitř kostí, může být vědomím poznávána, může inspirovat a velmi usnadnit práci např. léčitelů.
Klouby:
Vztah = kloub. Podle kloubu, se kterým máme eventuelní problém, můžeme diagnostikovat psychicko-duchovní příčinu daného problému. Jsou-li to např. kyčle, pak je záhodno rekapitulovat náš vztah k Zemi – k „chůzi v této dimenzi“. Kolena pak úzce souvisí právě s rodem – pokolením, lokty s „tvrdými lokty“, častá je bohužel i úplná „bezpáteřnost“.
Zuby:
U někoho informátoři o stavu meridiánů. Kazivost odráží stav disciplíny v daných kvalitách. Můžeme se s nimi „zakousnout“, něco „skousnout“ či „překousnout“. Se „zatnutými zuby“ absolvujeme nepříjemné situace a ty příjemné můžeme „o-cenit“.
Praxe:
Vědomá práce s kostmi udiví jedinečnou vibrací. Vědomě se můžete vydat do nitra zmíněných kostí a zkoumat propojení Živy (síly Života) s hmotou krve. Kosti mají schopnost zvukové resonance, obzvláště lebeční dutiny (v součinnosti se svaly) umožňují vydávat více-tónové souzvuky. Jak se prohlubuje zvědomování kostry, přirozeně splynete se zákonitostmi vesmíru. Po meditaci, když jsou kosti rozvibrované, zjistíte, že fungují i jako extrémně silná ochrana před nízkými entitami astrální sféry. Taktéž vzroste schopnost rozpoznávat božské zákonitosti, jejich projevy tady a teď a porozumění jim. Vaše kostra je tou nejlepší „anténou“, naladíte na ní totiž „rozhlas boží“.
Psáno pro Astrolife