Chrám Bytí VII. – Lidský imunitní systém – Dospělost
Proces puberty by nás měl posunout do dospělosti. Z kluků se stávají muži a z dívek ženy. To, že mnohdy je dospělost patrná pouze navenek, svědčí o neukončení paralelně se vyvíjejícího charakteru osobnosti. Imunitní systém toto zrcadlí svou funkcí. Přílišná náchylnost k nemocem souvisí s mužskou polaritou osobnosti a alergie s ženskou. Pojďme si nyní popsat, jak můžeme i s jakkoli mizernou stávající situací, v kterémkoli věku, dospět ve zdravého jedince.
Možná si někteří ze školních lavic pamatujeme, jak podezřele snadné bylo nemoc simulovat tak věrohodně, až skutečně propukla. Tento „psychosomatický“ efekt můžeme využít i obráceně a vědomě se tak uzdravit. Čtenářům našeho časopisu je asi jasné, že člověk má i tzv. jemnohmotnou složku, vytvářející obraz hmotného těla. A právě v tomto procesu „přepisu“ energie do hmoty má stěžejní úlohu naše vědomá mysl, která je však řízena podvědomými mechanismy. Postupným odkrýváním našich myšlenkových a emočních vzorců pak přicházíme na to, jaké nám blokují přijmout nekonečný proud života, který námi za normálních okolností protéká a uzdravuje a jak tyto schémata vrátit k jejich přirozené, zdravé struktuře.
V dokumentárním cyklu „Pyramidy“ je řečena jedna věc, která s naším tématem souvisí. Totiž to, že tzv. „koruna horního Egypta“ ve skutečnosti poukazuje na brzlík a „koruna dolního Egypta“ na placentu či dělohu. Právě obě tyto koruny „opravňovali faraona k vládě“. Tedy umožňovali vědomému člověku sebevládu nad svým tělem. Oba orgány se v různém věku různě vyvíjejí a kopírují stav psyché. Pro nás však budou předmětem našeho zkoumání jejich psychologické a duchovní paralely.
Brzlík:
Ideál oné středověké rytířské ctnosti; silný, charismatický, odvážný, ale i jemný a citlivý muž. To jsou atributy, charakterizující zdravou mužskou polarity, neboli dobře fungující brzlík. Ten je uložen v místech, kde se spojuje a prolíná energetické centrum srdce a krku. Jde o to, umět říci co cítím ve vhodný čas a správným tónem. Nevyřčené totiž postupně degraduje a stává se i nemocí. Prostě v sobě objevujeme obraz vnitřního muže a vedeme jej od „kibicování u piva“ k rovnému postoji. Z tohoto pohledu se proto jeví jakákoli nemoc jako lenost změnit svoje chování. Lokalizace choroby snadno napoví, čeho se to asi týká. Co např. „nemůžeme spolknout“ při angíně?… apod.
Placenta/děloha:
Konejšivá náruč, obejmutí a přijetí. To jsou některé z atributů vnitřní ženské polarity, Bohyně. Umění placenty pečovat a vyživovat dítě jako svou součást, i když už je to vlastně někdo jiný, je to, co je radno si osvojit, pokud chceme vyslyšet hluboké volání případné alergie. Ta totiž značí nějaké chorobné odmítání některé své psychické stránky. Nejčastěji je to strach prožívat určitou emoci. Alergická reakce je jako kdyby na našem trávníku vyrostla sedmikráska a my na ní šli s kombajnem. Jde o hysterickou reakci na něco, co k nám a k našemu životu od základu patří a před čím se zuby nehty bráníme. Např. alergie na kočku může znamenat potlačování vlastní sebeúcty a elegance.
Praxe:
Meditaci můžeme zvolit jako konstelaci „postav“ – personifikovaných částí nás samých. V uvolněném a láskyplném vědomí si představíme pomyslný světelný Chrám, v jehož středu je Bohyně starající se o veškerou květenu a zvířenu světa. Je obrazem naší ženské stránky, umění placenty a dělohy. Ostatní stvoření jsou symboly našich pod-osobnostních částí. Chrám je střežen oslnivým zlatým rytířem, který prostě žádnou „chamraď“ nevpustí (neboť chrání svou Bohyni). On symbolizuje brzlík. Ti všichni se řídí vašimi vědomými i nevědomými „povely“. V meditaci je pak navštěvujeme a zjišťujeme, co je trápí, např. proč Jí vadí zrovna ta bříza (nepřijímá čistotu?) a proč On do Chrámu pustil zrovna tohoto „chrchlajícího obejdu“ (byl líný zachovat se jako muž), zkrátka co v sobě změnit. Dosáhneme-li nějakého pokroku, může se nám v meditaci jevit, jako že se Rytíř rozzářil apod. Rovněž přezkoumáme vztah Jeho a Jí a případně jim vytvoříme „terapii“. Cítíme-li, že archetypy jsou již harmonizovány, můžeme pomocí Centra* ukotvit Jeho s brzlíkem a Jí s placentou/dělohou.
Ad*: O Centru více v předchozích dílech.
Psáno pro Astrolife
Proces puberty by nás měl posunout do dospělosti. Z kluků se stávají muži a z dívek ženy. To, že mnohdy je dospělost patrná pouze navenek, svědčí o neukončení paralelně se vyvíjejícího charakteru osobnosti. Imunitní systém toto zrcadlí svou funkcí. Přílišná náchylnost k nemocem souvisí s mužskou polaritou osobnosti a alergie s ženskou. Pojďme si nyní popsat, jak můžeme i s jakkoli mizernou stávající situací, v kterémkoli věku, dospět ve zdravého jedince.
Možná si někteří ze školních lavic pamatujeme, jak podezřele snadné bylo nemoc simulovat tak věrohodně, až skutečně propukla. Tento „psychosomatický“ efekt můžeme využít i obráceně a vědomě se tak uzdravit. Čtenářům našeho časopisu je asi jasné, že člověk má i tzv. jemnohmotnou složku, vytvářející obraz hmotného těla. A právě v tomto procesu „přepisu“ energie do hmoty má stěžejní úlohu naše vědomá mysl, která je však řízena podvědomými mechanismy. Postupným odkrýváním našich myšlenkových a emočních vzorců pak přicházíme na to, jaké nám blokují přijmout nekonečný proud života, který námi za normálních okolností protéká a uzdravuje a jak tyto schémata vrátit k jejich přirozené, zdravé struktuře.
V dokumentárním cyklu „Pyramidy“ je řečena jedna věc, která s naším tématem souvisí. Totiž to, že tzv. „koruna horního Egypta“ ve skutečnosti poukazuje na brzlík a „koruna dolního Egypta“ na placentu či dělohu. Právě obě tyto koruny „opravňovali faraona k vládě“. Tedy umožňovali vědomému člověku sebevládu nad svým tělem. Oba orgány se v různém věku různě vyvíjejí a kopírují stav psyché. Pro nás však budou předmětem našeho zkoumání jejich psychologické a duchovní paralely.
Brzlík:
Ideál oné středověké rytířské ctnosti; silný, charismatický, odvážný, ale i jemný a citlivý muž. To jsou atributy, charakterizující zdravou mužskou polarity, neboli dobře fungující brzlík. Ten je uložen v místech, kde se spojuje a prolíná energetické centrum srdce a krku. Jde o to, umět říci co cítím ve vhodný čas a správným tónem. Nevyřčené totiž postupně degraduje a stává se i nemocí. Prostě v sobě objevujeme obraz vnitřního muže a vedeme jej od „kibicování u piva“ k rovnému postoji. Z tohoto pohledu se proto jeví jakákoli nemoc jako lenost změnit svoje chování. Lokalizace choroby snadno napoví, čeho se to asi týká. Co např. „nemůžeme spolknout“ při angíně?… apod.
Placenta/děloha:
Konejšivá náruč, obejmutí a přijetí. To jsou některé z atributů vnitřní ženské polarity, Bohyně. Umění placenty pečovat a vyživovat dítě jako svou součást, i když už je to vlastně někdo jiný, je to, co je radno si osvojit, pokud chceme vyslyšet hluboké volání případné alergie. Ta totiž značí nějaké chorobné odmítání některé své psychické stránky. Nejčastěji je to strach prožívat určitou emoci. Alergická reakce je jako kdyby na našem trávníku vyrostla sedmikráska a my na ní šli s kombajnem. Jde o hysterickou reakci na něco, co k nám a k našemu životu od základu patří a před čím se zuby nehty bráníme. Např. alergie na kočku může znamenat potlačování vlastní sebeúcty a elegance.
Praxe:
Meditaci můžeme zvolit jako konstelaci „postav“ – personifikovaných částí nás samých. V uvolněném a láskyplném vědomí si představíme pomyslný světelný Chrám, v jehož středu je Bohyně starající se o veškerou květenu a zvířenu světa. Je obrazem naší ženské stránky, umění placenty a dělohy. Ostatní stvoření jsou symboly našich pod-osobnostních částí. Chrám je střežen oslnivým zlatým rytířem, který prostě žádnou „chamraď“ nevpustí (neboť chrání svou Bohyni). On symbolizuje brzlík. Ti všichni se řídí vašimi vědomými i nevědomými „povely“. V meditaci je pak navštěvujeme a zjišťujeme, co je trápí, např. proč Jí vadí zrovna ta bříza (nepřijímá čistotu?) a proč On do Chrámu pustil zrovna tohoto „chrchlajícího obejdu“ (byl líný zachovat se jako muž), zkrátka co v sobě změnit. Dosáhneme-li nějakého pokroku, může se nám v meditaci jevit, jako že se Rytíř rozzářil apod. Rovněž přezkoumáme vztah Jeho a Jí a případně jim vytvoříme „terapii“. Cítíme-li, že archetypy jsou již harmonizovány, můžeme pomocí Centra* ukotvit Jeho s brzlíkem a Jí s placentou/dělohou.
Ad*: O Centru více v předchozích dílech.
Psáno pro Astrolife